Jigová zátěž od firmy Decoy – Slidin Head SV-46

 

Letošní pstruhové zahájení bylo poznamenané špatným počasím a tak panovaly obavy, jak bude vypadat malá horská říčka, co se týče průtoku a čistoty vody.

Po našem příjezdu zjišťujeme, že je řeka chytatelná a to i přesto, že dva dny před očekávaným dnem D docela intenzivně pršelo a na horách napadlo dvacet centimetrů sněhu.

Velmi chladné počasí, navíc slušný vítr, sem tam proložené kroupami s deštěm. Ani taková slota ale nezastavila docela velký počet rybářů, kteří stejně jako já, čekali na ukončení rybářského půstu, který doba hájení přináší.

 

 

To, že vyrazil k vodě pořádný počet rybářů, potvrzoval i fakt, že každé místečko kolem řeky, kde se nechalo zaparkovat, bylo obsazené. A tak ty nejžhavější fleky samozřejmě taky.

No nic, zahajovali jsme tedy na méně zajímavých úsecích řeky a postupně si dělali obrázek o podmínkách a aktivitě ryb.  S tou to tedy žádná sláva nebyla.

Po dvou hodinách lovu jsem vydráždil k záběru jen pět menších potočáků, přičemž jen tři woblírek trefili pořádně a my jsme si je mohli „vypůjčit“ k focení a s díky zase vrátit. No vrátit?! Vlastně řeku ani neopustili, pokud to je alespoň trochu možné, fotíme ryby ve vodě a to ještě velmi krátkou dobu.

 

 

Potočáka a lipana mám ve velké úctě. Nikdy jsem je neochutnal a ani na tom nehodlám nic měnit. Od toho je duhák. No a ten, jak bylo ze tří hodin lovu každému jasné, se nenasadil a tak se začali rybáři od vody ve velmi chladném počasí vytrácet. Spousta z nich nasedala do aut a se slovy „na pánev nic a ještě nudli? Tak to ne!“

Kolem jedenácté, už bylo u vody poloprázdno.  Větší klid, lepší místa a hlavně už nějaká ta představa o tom, co je třeba k vyprovokování ryb k nějakému kontaktu.

 

 

Jako nejlepší nástrahy do daných podmínek, se ukázaly UL woblery s jednoháčkem bez protihrotu.

 

 

 

Základ byl dobře trefit místo pod protějším břehem, kde se potočáci, pod kořeny a pařezy předpokládali. Nesprávně trefené místo, bylo po dvou hodech odepsané. Ryby se za nástrahami rozhodně nehonily a ve zvýšeném průtoku se za woblerem zvedaly dost neochotně.

Proto jsem využil novou jigovou zátěž od firmy Decoy. Tento kluzák, který připomíná žehličku, nebo dřeváček, má klip do kterého velmi rychle lze zapnout téměř jakoukoli nástrahu.

V případě woblírku to nese ty výhody, že kluzáček vytvoří woblírku jakýsi stabilizátor a není tak náchylný na případné doladění (nevybočuje), což bývá u maličkých UL woblírků problém, protože byť jen minimální odchylka v nastavení, nečistoty, nebo nevhodná karabinka, může mít negativní vliv na chod woblírku.

 

 

 

 

Další velké plus pro woblírek, je zvětšení jeho pracovní hloubky. To znamená, že woblírek pracující normálně ve 20 cm hloubce, může s touto úpravou ihned pracovat třeba v pěti, nebo deseti metrové hloubce. To je obrovská výhoda.

Můžu tak ihned změnit charakter a schopnosti nástrah, neuvěřitelným způsobem. Třeba problém, kdy malý woblírek silný proud vyhazuje na hladinu a on neudrží stopu, je tím zcela vyřešen.

Mně se teď s jeho pomocí podařilo z tůně, kde přeběhlo celé to „stádo“ rybářů a už se zdála být prázdná, vyškrábnout na dně sedícího krásného potočáka v jámě, kde asi odpočíval mimo ten zvýšený tah vody.

 

 

 

Další využití téhle vychytávky od Decoy, je s rotačkou

Tady stejně, jako u wobleru nebude problém s vyskakováním z proudu, delší nához, ale hlavně, naprosto zamezí kroucení vlasce, nebo šňůry, protože klip na závaží nepustí nástrahu do rotace kolem své osy.

 

 

Jen je třeba při náhozu myslet na to, že je zátěž těžší než nástraha a poletí první, proto je třeba před dopadem přibrzdit odvíjející šňůru z cívky navijáku, aby se celá sestava před dopadem narovnala.

Jinak může docházet k zachycení háčků za šňůru. Stojí zato osvojit si tuto techniku náhozu, protože tato japonská rychle vyměnitelná kloubová zátěž, řeší všemožné situace, co mohou při lovu přívlačí nastat.

A to i přesto, že mám v krabičce stejný, nebo dokonce ještě menší počet nástrah. Slidin Head SV- 46, se bleskurychle usadil v mé výbavě.

 

vyrobena pro jig…

                                 …o tom příště